Letos v srpnu Vodohospodářské sportovní hry otevřely bránu své páté dekády. Kdo z mých kolegů zakladatelů věřil, že budou mít takovou tradici?
Zatímco loni jsme nakoukli jen na moravské hranice, tentokrát jsme se vydali do srdce Severní Moravy, do Ostravy. Univerzitní i průmyslové město má perfektní vlakové spojení s Prahou, takže nejen my jsme využili náš nejrychlejší vlak Pendolino. Minimálně ve třech vagonech cestovali vodohospodáři, takže o zábavu bylo postaráno, a ne všichni běžní cestující byli nadšení. Palubní personál měl však evidentně radost, že je ve vlaku veselo a zbytečně nerušil opakovaným nabízením tiskovin.
Pozvalo nás Povodí Odry, s. p. a svého úkolu se zhostilo na jedničku. Zázemí měli všichni sportovci na kolejích Technické univerzity Ostrava, kde se odehrála i většina klání. Pouze volejbal ženy byl celkem z ruky a do plaveckého bazénu se muselo také popojet. I tenisté byli mimo areál, nicméně v docházkové vzdálenosti. Třešničkou bylo příjemné slunečné počasí.
Letos na hry vyrazila skoro 1/3 naší firmy, 31 sportovců. Po historicky dlouhé době jsme obsadili všechny sporty. Musím pochválit ředitele divizí, že při výběru zaměstnanců se ptají i na sportovní zaměření đź?Š A přibylo tak několik žen, které doplnily osamocené volejbalistky, až z toho vznikl tým, a to tým zodpovědný. Již několik měsíců předem se pravidelně scházel a trénoval. Stačilo to nakonec na 12. místo, ale pánský tým, který skončil na vynikajícím 5. místě, je bude pravidelně trénovat i nadále a výkonnost půjde nahoru. Tenisté trénovali prý jen na 50 %, ale příští rok alespoň nemají co ztratit. Tým fotbalistů oproti loňsku trošku zaváhal a góly padaly spíš do naší branky. Bojovali však statečně a 15. místo napřesrok určitě vylepší.
Stolní tenisté měli konečně štěstí na halu a mohli do ní dojít skoro v bačkorách. Mužský tým doznal oproti minulým letům velkých změn. Dva pánové se účastnili ping-pongového turnaje poprvé, přesto se čtyři body za 14. příčku počítají a mají z nich radost. Na příští rok jim navíc dámy slíbily více společných tréninků. A není to trénink jen tak ledajaký. Dámám jen těsně unikla medaile a skončily na nejméně oblíbené čtvrté pozici, je tedy vidět, že mají zkušenosti.
To nejlepší nakonec, tradiční vodohospodářský duatlon. I v této disciplíně doznala naše soupiska žen i mužů změn. Přesto dámy vybojovaly druhou příčku a pánové se statečně opičili. Nikoho z nich nerozhodila pořadatelská novinka, a sice zařazení lehkých překážek do běžného běhu.
Bažení po výhře bylo z našeho týmu cítit všude a nezáleželo na tom, jestli bojujeme o první nebo poslední místo. Bojovnost máme prostě v krvi, a proto jsme v celkovém hodnocení vybojovali 9. místo. Vynikali jsme i na závěrečném večírku, kde jsme postupně vystřídali tři hudební stage – cimbálovku, živou kapelu i DJ. A s našimi muži i ženami chtěl tančit každý. Děkujeme letošním organizátorům a už se těšíme příští rok do Olomouce, kde pro nás hry uspořádá ČHMÚ.